Prosinec 2013

Nový layout a oznam. :)

23. prosince 2013 v 15:24 | Danae Namikaze
Takže..kde bych začala.
Vytvořila jsem si nový layout. Zprvu jsem chtěla vytvořit něco vánočního. Když máme tu zimu, a zítra ty vánoce. Ale nakonec jsem se rozhodla pro Itachiho. Nejenže je to můj oblíbenec, ale zaslouží si takovou menší vzpomínku.
Ale nic.
Dále. Popravdě, nevím jak to bude s povídkami. Mám jich rozepsaných hned několik, ale nějak se mi do jejich dopsání nechce? Nebo takhle, chce ale nemám čas.
Ale přesto se vynasnažím. Napsat alespon druhý díl Uvězněné v temnotě, a přidat nějakou jednorázovku.
Že já jsem si nějak moc oblíbila ItaSaku?
A co vy? Jak se chystáte na vánoce? Jak si užíváte prázdniny?


Uvězněná v temnotě-Odsouzena k záhubě-1 díl.

12. prosince 2013 v 0:25 | Danae Namikaze |  Uvězněná v temnotě
Takže. Tato povídka už tu jednou byla. Ale v jiné verzi. Nyní jí znovu otvírám, abych jí napsala jinak, než doposud byla. Ten starý děj se mi nelíbil. A proto jsem to udělala trochu jinak. Snad se bude líbit. Přeji pěkné čtení.
Komentáře psát nemusíte. Nevyžaduji to, ač bych za nějaké byla ráda.
"Ach bože, kde to jsem" hlesla do tmy a rozhlédla se. Bohužel nic neviděla. ,,Je tu někdo?'' vykřikla, čímž se chtěla postavit. Bohužel se jí zamotala hlava, a ona opět upadla. Také zjistila, že má ruce svázány dozadu něčím pevným. Nebyl to však obyčejný provaz, ale abnormálně silný řetěz, jenž se jí tvrdě zarýval do kůže. Nejspíše měla obě zápěstí poraněna, silným až bolestivým utažením řetězu. Také ucítila, podivnou, horkou tekutinu, která jí stékala z ran, které měla na zápěstí. V duchu poděkovala tomu, kdo jí to provedl.

Dále byla silně dehydratovaná a oslabená. Veškerou chakru skoro vypotřebovala, když bránila své druhy. Bohužel teď skončila v zajetí někoho, kdo s ní má určitě špatné úmysly či plány.

,,Musím okamžitě jednat" pomyslela si ,,Zůstat tu rozhodně nemůžu. Pokud to jsou nějací kriminálníci, mučení mě nemine." chvíli se zamyslela.

Trčí v nějaké kobce, kde je tma a vlhko. Kdyby alespoň tušila, kde se nachází. Kdyby tak věděla.. Ale ona neví, netuší.

Ač nerada to přiznala, bála se. Ještě více se bála faktu, že už nikdy neuvidí svou milovanou rodinu a přátele. Toho se obávala ze všeho nejvíce. Ten pocit narůstajícího strachu, a prázdnoty, jenž se v ní utvořila. Ten nepopsatelný pocit smutku, a beznaděje. Proč jen neuposlechla ostatní, a nevykašlala se na tu proklatou misi? Byt by porušila zákon, alespoň by byla v pořádku.

Ale co jí to vlastně napadlo. Taky takhle mohl skončit někdo jiný. A ona je přeci silná kunoichi. Vydrží všechno. Už jednou byla v téhle situaci. Ale nikdy se jí nestalo, že by měla takový strach. Proč jen má strach? Kvůli čemu? Bála se o svůj život či někoho, mnohem horšího? To by lépe sedělo. Její život už byl tak bezcenný. Ale přijít o něj, v tak mladém věku. Vždyť byla tak mladičká. Zbytečně by vyhasl další mladý život, kvůli lidské nerozvážnosti.

,,Au!" vyjekla ,,Jestli se odsud okamžitě nedostanu, ty pouta mě snad zmrzačí. Jaký debil vynalezl tuhle bolestivou věc?"

Když si ulevila, rozhodla se jednat. Nejprve nashromáždila svojí zbývající chakru do obou paží, a zatáhla. Ozval se hlasitý lomoz řetězu, a zdálo se že se trochu uvolnil, čímž se více utáhl. Dívka zaječela, a ucítila pach krve. Jestli bude v tom pokračovat, přijde o paže. Ale přeci jenom se z toho místa chtěla dostat. A proto znovu zatáhla.

Možná by se ze svých pout nakonec osvobodila. Bohužel uslyšela vzdálené kroky a hlasy, jenž se neustále přibližovali.

Ustrašeně ze zadívala do tmy, a o krok ustoupila. Věděla totiž co bude následovat.

Zaskřípaly panty, a dveře se otevřeli.

Po celé kobce se rozlilo krásné denní světlo, a růžovláska hleděla do tváře neznámého muže kterého neznala.

Ten se na ní mračil, a vypadal nebezpečně. Dívka pocítila mrazení. Měla strach.

,,Tak ses konečně vzbudila" pronesl melodickým hlasem ,,Neboj se, brzo tvé utrpení skončí." zasmál se ,,Nu což. Tak začneme."

,,Z-začneme?" zakoktala se a sevřel se jí žaludek. Pocítila náhlou nevolnost, smíšenou s panikou.

,,No, ano." rozesmál se ,, Cos čekala? Že tě pustím? Ses zbláznila nebo co? I když," podíval se na její pouta ,, ty ses pokoušela utéct? Ale to jsi neměla. Zbytečně sis ublížila. Jakoby ti nestačil fakt, že ti za chvíli ublížím já."

Po těch slovech zavřel dveře, a rozsvítil světlo.

,,Copak, copak." řekl ,, Jsi nějaká ustrašená."

A právem byla. Pochopila totiž, že vězení ve kterém se nachází, je bývalá mučírna.

,,Líbí?" zeptal se ,,Už jí používám dlouho. Před tebou tu bylo několik ninjů, co byli nějakým způsobem nepohodlní. Chudáci, vydrželi jen chvíli. Ty snad budeš statečnější, a dokážeš mi, že stojíš za tu námahu. Tak čím začneme?" ukázal na stěnu, plnou mučednických nástrojů ,, Můžeš si vybrat. O to to bude zajímavější."

,, Proč to děláte?" zeptala se ustrašeně, a zmítala sebou.

,, Uklidni se." podotkl klidně ,, Nebo ti neodpovím. Víš děvče, je to moje práce. Jsem za to placený."

,, Já myslela.." zmlkla, jelikož jí zastavil.

,, Drž hubu!" zavrčel ,, Teď mluvím já. Nejprve chceš znát odpovědi, a pak mě přerušíš? Co si o sobě vlastně myslíš, ty růžová štětko?"

,,Ostatní mě najdou!" ječela hystericky ,,A zabijí tě! Nech mě jít! Nic jsem ti neudělala!"

,, Kdo ti dal právo mi tykat?" zařval. Dívka zalapala po dechu. Už s ní nemluvil tak klidně jako doposud. Čišela z něj nenávist. Vyzařovala z něj nehorázná krutost.

,,Však já tě naučím slušnému chování, holčičko." rozesmál se ,, Začneme třeba s touhle šikovnou věcičkou." uchechtl se a popadl bič.

Přiblížil se k dívce, ta však ustoupila. Čím více se přibližoval, tím ona ustrašeně ustupovala. Až nakonec narazila zády, o chladnou zeď.

Nyní stál u ní opravdu blízko, a ona si ho mohla prohlédnout. Měl dlouhé, hnědé vlasy, svázané do culíku. Jeho hnědé oči jí nenávistně propalovaly a probodávaly. Nevzmohla se na nic.

Byl hodně vysoký, a jeho široká hrud byla vypjatá. Cítila jeho dech, a pomyslela si že ho utrpení druhých musí opravdu vzrušovat. Jak smutné.

,,Otoč se." rozkázal jí, ona ho však neslyšela. Byla obklopena strachem, jenž jí ochromil. Nemohla se hýbat.

,, Takže ty nehodláš poslouchat?" zavrčel ,, Jak chceš. Ale o to víc, tě to bude bolet."

,,Ne-nemůžu" odmítla ,,Mám pouta. Nemůžu se otočit."

,,Hm" rozesmál se ,,Ty jsi tak patetická. Měla si to říct dřív." popadl řetěz do ruky, a jediným trhnutím ho vyrval ze stěny. Dívka na něj nevěřícně hleděla. Jak moc byl silný?

,,Teď se otoč." máchl rukou, a pustil řetěz na zem.

Růžovláska zavrtěla hlavou ,,Ne." dodala. To ho však více nabudilo a rozčílilo.

,,Takže chceš být neposlušná?" popadl jí za vlasy ,,Máš tak krásné, hebké vlasy." zamračil se ,, Škoda. Moc si mě rozčílila." po těch slovech jí otočil, a mrštil s ní proti zdi. Udeřila se, a svezla se na zem. Rozplakala se. Chytila se za ránu, čímž ucítila horkou krev.

,,Vstaň" nařídil jí ,, Vy kunoichi nic nevydržíte. A to tě prý trénovala sama Pátá Hokage. Vskutku zajímavé. Až jí pošlu tvou hlavu, napíšu jí, jaký si byla odpad. Jak smutné. A vstaň! Jsi opravdu beznadějná!"

Chytil jí za vlasy, a donutil vstát. ,,Ale no tak, zlatíčko." pošeptal jí do ucha ,, Teď tě jenom zbičuju. Miluji když ženy křičí. A pak, si spolu užijeme. Zlomím ti všechny končetiny, vyříznu ti jazyk, a nakrmím s ním svého psa. Budeš se na to dívat. Jaká pocta, nemyslíš? Neboj se, bude tě to bavit. O to se postarám, Sakuro."

,,Prosím, nechte mě být!" lítostivě se rozbrečela ,, Nic jsem vám neudělala! PROČ mě tak nenávidíte?"

,,Všechny jste stejné." přitáhl si jí blíž ,,Nejdřív jste hrdé." pohladil jí po vlasech ,,Pak se časem zlomíte, a prosíte o svůj bezcenný život. Příkladem si třeba ty. Myslíš si že tě neznám Haruno Sakuro? Zjistil jsem si o tobě všechno. Vím kde bydlíš, znám tvé rodiče, tvé přátele. A do jednoho je zabiju, pokud neuděláš přesně to co chci. Chci tě mučit. Chci tě slyšet křičet, a pak i vzdychat. Budeš jen moje. Zaplatíš za všechno, co jsi svou zvědavostí způsobila. Já nedovolím, abys mi utekla! Nikdy, slyšíš! Zabiju tě, ale nejprve si s tebou pohraju. Budeš moje hračka. Jen moje hračka. Zaplatíš za to, cos vidět nesměla. Odhalila jsi mojí identitu. A za trest, tě připravím o život. Budeš trpět."

,,Ne-ne" pokusila se ho odstrčit. Drobnýma rukama mu bušila do hrudi. Ale on se jen smál.

,,Jsi kurva." dal jí facku ,,A jako s kurvou, bude s tebou náležitě zacházeno. Jsi špína, ty jsi děvka!"

,,Nejsem!" ječela a zalykala se ,, Ty jsi zrůda!"

,,Jak se opovažuješ!" zaječel a dal jí pěstí ,,Já tě naučím poslušnosti." hodil jí tvrdě na zem, až si vyrazila dech.

Lehl si na ní, a ruce jí přitom držel nad hlavou. Zmítala se, hystericky brečela a kopala kolem sebe nohama. Bohužel bylo všechno marné. Proti němu nic nevzmohla.

,,He, he." propaloval jí očima ,,Jsi rozkošná. Tvůj pláč je tak nádherný. Tak vzrušující, až mi z toho stojí. Jsem vzrušený. Myslím si že pro dnešní noc, udělám výjimku. Dneska budeš mít sex."

,,Ne!Ne!" plivla mu do tváře. Na oplátku jí pořádně nafackoval.

Strhal s ní oblečení, a při pohledu na její nadra, se ušklíbl ,,Čekal jsem větší. Ale co už. Jsou rozkošná. Stejně jako ty." podíval se na ní. ,,Copak mi povíš?"

,,Posluž si." odpověděla bezbarvým hlasem.

Strnul. Tuto odpověď nečekal ,,Co jsi to řekla?" chytil jí pod krkem ,,Ty se máš bránit! Máš mě prosit abych toho nechal! Všechno kazíš, ty štětko! Ale jak chceš. Ty už nejsi panna, že?"

,,Ne" zavrtěla hlavou ,,Nejsem."

,,Podle mých informací máš být panna." dodal ,,Protože jsi ještě s žádným klukem nechodila."

,,Jak to můžete vědět." křikla ,,Nechte mě být!"

,,Pověz mi pravdu." zařval ,,Nebo tě znetvořím!"

,,Už jednou jsem byla znásilněna!" hystericky se rozbrečela ,,Stačí to! Už jednou jsem byla unesena, stejným psychopatem jako jste vy! Tenkrát mě brutálně znásilnil! Potíž je v tom, že byl celou dobu maskovaný! Potom mě pustil, a zmizel! Tak mě klidně znásilněte! Tak si po-slušte! Už nemám co ztratit!"

,,Chm" zamručel ,,A ty si snad myslíš že ti na to divadlo skočím? Jsi snad úplně padlá na hlavu nebo co? Ty jedna pitomá, špinavá lhářko!"

,,Věřte mi!" křikla ,,Je to pravda! Já bych nelhala! Skutečně se to událo. Opravdu! Nechte mě jít! Pomozte mi někdo!" křičela ,,Pomoc!"

,,Tady tě nikdo neuslyší." zašeptal jí do ucha ,, Tohle je opuštěná osada. Nikdo tě tu nenajde. Všude jsou moje ninjové. Hlídají to tu. Kdyby se někdo přiblížil, okamžitě ho zabijí. Tak bud hodná holčička, a nech mě dělat mou práci, ano?" zmlkla ,,No vidíš. A teď." vzal jedno její prso do dlaní ,, Budeš křičet slastí. A jestli se mi zalíbíš, místo mučení, budeš mít sex. Není to výhodná nabídka? Ještě před smrtí si pořádně užiješ."

Sakura nepromluvila.

,,Beru to jako souhlas."rozesmál se, zatímco si svlékl triko a rozepnul kalhoty ,,Bude to tvá nezapomenutelná noc. To slibuji. A zítra si tohle kolo zopakujeme." Pak jí políbil. A zatímco jí rukama šmátral po celém těle, a zuřivě jí líbal, nevšiml si že dívka je duchem nepřítomna.

Probudila se na špinavé, zaplivané podlaze.

Měla rozcuchané vlasy, a zarudlé oči, od dlouhotrvajícího pláče. Všude na těle měla nespočet hlubokých ran a pohmožděnin.

Chtěla spáchat sebevraždu. Chtěla se osvobodit. Chtěla zemřít. Zbavit se tohoto zneuctěného, a špinavého těla.

Opatrně vstala. Byla nahá, jen intimní partie jí zakrývali zbytky roztrhaného oblečení.

Rozhlédla se. Dveře byli opět zamčené. Všude byla tma. Znovu k ní přicházela ta mrazivá temnota.

Popošla k jedné stěně, odkud sebrala dlouhý, ostrý nůž.

Sedla si na podlahu, a natáhla levou ruku před sebe. Druhou ruku, si nůž přitiskla k zápěstí. Určitě by to udělala, kdyby se neozval zvuk otevírání dveří, a neobjevil se v nich cizí muž.

,,Proboha!" vyjekl vyděšeně ,,Okamžitě to polož!" dívka ho však nevnímala. Jen se na něj podívala prázdnýma očima, a trhla sebou. Skutečně řízla. Ucítila horkou krev, stékající po jejím útlém, levém zápěstí.

Muž neváhal, vrhl se na ní, a nůž jí šikovně vzal. Odhodil ho stranou, popadl jí, a zařval ,,Cos to proboha udělala, ty hloupá! Pokusila ses o sebevraždu? Zbláznila ses! Pojď, ošetřím ti to!"

,,Nic jí neošetřuj." ozval se chladný hlas. Zelenoočka náhle vystřízlivěla. Kopla staršího muže do lýtka, a se strachem se odplazila.

,,Ale pane!" podotkl starší muž ,,Ta dívka bez lékařské pomoci vykrvácí!"

,,Mizuki." zavrčel ,,Ona je medik. Ať si to ošetří sama. A cos tu vůbec dělal? Proč si sahal na můj majetek!?"

,,Ale Ryuuku, ty víš." po oslovení, jmenovaný muž, udeřil staříka do tváře.

,,Takhle mě před nikým už nikdy neoslovuj!" zařval ,, A před touhle děvkou už vůbec ne! Vypadni!"

,,Ale"

,,Neslyšels?Vypadni! Než tě zabiju!"

Stařík se uklonil, a zmizel.

,,Otravný debil." povzdechl si a podíval se na rozklepanou dívku ,,Ale podívejme. Ty ses nám úplně změnila. Z hrdé kunoichi je najednou malá, ustrašená husička co se klepe jako ratlík. Proč sis to udělala?" ukázal prstem na její ránu ,,Chceš snad zemřít?"

Sakura nepromluvila.

,,Jsi snad němá?" přišel k ní blíž a klekl si vedle ní. Růžovláska se kryla rukama před případnou ránou.

,,Podívejme se na to." zamlaskal ,, Ona se mě bojí? Neuvěřitelné! Ošetři si to, krucinál! Než ti něco udělám!"

Sakura ho se strachem poslechla. Když měla zranění vyléčené, popadl jí za vlasy, a přitáhl k sobě ,,Budeme dneska pokračovat?" mrkl na ní ,,Co ty na to? Co kdybychom začali právě teď? Rozdáme si to."

Sakura zavrtěla hlavou, a začala mu bušit do hrudi. On jí však praštil.

,,Couro, jedna." hlesl přidušeně ,,Jsi taková kravka!" rukama jí drsně položil na podlahu ,,Ale krásná. Tvé oči jsou jako dva smaragdy. Tak překrásné, až se tají dech. Nejraději bych ti je vypíchl. Mám nápad. Já ti ty oči vydloubnu!"

,,Ne!" zařvala, ale on už v ruce svíral malý, univerzální nožík. ,,Prosím, ne. Udělám cokoliv."

,,Hm, takhle se mi to líbí." pousmál se ,,Takže už nebudeš odporovat.?"

,,Ne-ne." špitla se strachem.

,,Dobře." jedním pohybem si rozepl pásek.,,Stejně ti je jednou vydloubnu. Řekni máš mě ráda?"

,,Mám vás ráda." rozplakala se.

,,Tak se mi to líbí."

Jak dny ubíhaly, Sakura byla nejenom brutálně znásilňována, ale i mučena. Její věznitel měl z jejího křiku náramnou radost.

,,Křič pořádně, svině jedna!" smál se psychopaticky ,,Jsi jen moje. Moje malá, rozkošná hračka."

A ubohá dívka ječela a ječela. Švihy důtek jí pálily a bolely. Pokaždé jí však ošetřil, aby se jí rány nezanítily.

,,Lež klidně." přikázal jí ,,Nebo ti vypíchnu oko."

Ráno jí vždy mučil, odpoledne ošetřoval, a v noci znásilňoval. Byl to neustálý koloběh. Dívka se ho nepředstavitelně bála. Pokaždé když jí bil, její vůle byla vždy definitivně zlomena.

Už nebyla živou, byla pouze prázdnou schránkou člověka, jehož duše sídlila někde jinde.

,,Už budu." říkával jí ,,Až budu, tak koukej pořádně vykřiknout."

,,No vidíš, jak si poslušná." chválil ji,,Jsi jen moje. Neboj se, jsi stále krásná."

Ano to byla. Krásná, ale vyhublá. Dostávala sice jídlo, ale to vždy vyzvracela.

Jednou si toho všiml i Ryuuk

,,Ty jedna debilko!" řval na zvracející kunoichi ,,Víš kolik to jídlo stojí, ty růžová blbko! Od teď budeš jíst jen granule! O to se postarám."

A své slovo skutečně dodržel. Od té doby dával Sakuře jen granule. A ona slábla ještě více.

,,Jez ty náno pitomá!" řval ,,Podívej se na sebe. Jsi tak odpudivá. Jsi tak hrozně vychrtlá! Už mě nepřitahuješ! Zítra tě zabiju!"

,,Ne-ne." pronesla slabým hláskem. Vstala, ale upadla. A už se nezvedla.

Ryuuk k ní přišel, a popadl jí do náručí. Odnesl jí k Mizukimu.

,,Omdlela." pronesl nezúčastněně, a hodil jí na postel.

,,Jak to s ní zacházíte!" zaječel stařík ,,No tak děvenko. Panebože, ona nereaguje. Co jste jí díval k jídlu.?"

,,Psí granule."

,,Panebože. U všech svatých. Vy opravdu nemáte city."

,,Zvracela" pokrčil rameny Ryuuk ,,Ta kurva si nevážila jídla. Tak žrala to, co si doopravdy zasloužila."

,,Obávám se..." stařík zbledl ,,Že ta dívčina je tak hubená, že mám podezření na bulimií nebo anorexii."

,,Hm." zamyslel se věznitel ,,A co to znamená?"

,,Ta dívka umírá."

,,Pak jí zabij."

,,Cože?" zařval Mizuki ,,To neudělám!"

,,Stejně brzo umře, ne?" zasmál se Ryuuk ,,Tak co jí neukrátit trápení? Prostě jí zabiju. Zítra jí zavezu do lesa. Vlci se už postarají o zbytek."

,,Ale.."

,,Ticho." zaječel posléze Ryuuk,, Už jsem řekl. Dej mi jí. Ještě si s ní chvíli pohraji."

,,Ale.."

Ale hnědovlasý muž vzal dívku do náruče a odnesl jí pryč. Stařík se rozplakal.

,,Tak co s tebou udělám." pousmál se ,,Jsi kost a kůže. Ani si s tebou nezašukám. To je jedno. Co bičování? Ne to ne. Nevydržela by si. Co useknutí končetin? Ale to bys nepřežila. Mám nápad. Už vím co s tebou udělám."

Sakura se krčila u stěny, a pozorovala ho. Muž vzal svůj univerzální nůž, a zamířil si to přímo k ní.

,,Hm." klekl si a popadl jí za vlasy ,,Nechám tě žít."

Růžovláska se poprvé za celá léta usmála.

,,Ale budeš mi sloužit."

Kývla.

,,Uzdravíš se. A já tě už mlátit nebudu. "

Kývla.

,,Chci tě."

Znovu kývla. Vše dělala jen proto aby si zachránila život.

,,Tak na věčnost, lásko."

A vrazil jí nůž do oka.

Když jí vydloubal obě oči, zavázal jí rány svým provizorním obvazem.

Musel jí svázat, protože sebou zmítala, mlátila kolem sebe, a plakala. Nelidsky řvala, ale on se tomu smál.

,,Máš co sis zasloužila, kurvo." vrazil jí facku ,,Stejně umíráš. Chcípneš jako bídný čokl. Kdybys žrala a nezvracela, smiloval bych se nad tebou. Ale s život kostrou šukat nebudu. Jsi mi akorát na obtíž. Snad vlkům posloužíš lépe."

Po těch slovech jí popadl za vlasy, a odtáhl.

Přivázal jí kolem krku dlouhý řetěz, a táhl jí za sebou. Bezbrannou, slepou a zuboženou. Byla nahá, takže bylo znát, jak moc je vyhublá.

Když došli na místo, dal jí pěstí do břicha, a kopl jí. Zavázal řetěz kolem kmenu velkého stromu, a ještě si do ní jednou kopl. Pak se sklonil a naposledy políbil.

,,Bylo to s tebou fajnový." uslyšel vytí vlků ,,Ale teď posloužíš jako potrava pro hladové vlky. Měj se, děvko. A shoř v pekle, čubko.

A pak zmizel.

Sakura se rozplakala. Chtěla zemřít, ale ne takovým hrozivým způsobem.

Připravil jí o zrak, a teď si pro ní připravil takový krutý trest. Zemře krutou smrtí, a on se ještě smál.

Plakala, a plakala.

Dokud neuslyšela hlasité zavrčení.

Její osud se naplnil.

Když Ryuuk dorazil do svého doupěte, našel starého muže zhrouceného ve své mučírně.

,,Proč jste jí zabil." štkal ,,Já bych jí zabil."

,,Měl si šanci." pousmál se ,,Neboj se, vlci se postarají o zbytek. Užil jsem si to s ní ale...."

,,Tohle jsem našel v jejích věcech." oznámil smutně stařík ,,Je to nějaká obrázek či vzkaz." po těch slovech dopis podal Ryuukovi.

Ten ho rozevřel a podíval se dovnitř. Drobným písmem tam bylo naškrábáno :

,,Ač mě biješ nebo mlátíš, ač mě nenávidíš či tyranizuješ, znásilňuješ, nebo dokonce vyhrožuješ. Tenkrát jsem ti lhala. Nikdo mě neznásilnil, ale byla jsem unesena. Kdybys nebyl takový, a nenáviděl mě, mohla jsem tě mít ráda. Protože jsem tušila že za tou tlustou skořápkou se skrývá někdo, kdo zažil mnoho bolesti. To samé mi vyprávěl ten maskovaný muž. Vyprávěl mi o svém velkém bráškovi, s něhož se stala zrůda. Byl jsi jeho sen. A já jsem tě měla najít. Umíral..

Neřekla jsem ti to dříve. Protože jsem ti tohle měla předat. Slíbila jsem mu to..."

,,Proboha." vydralo se s mužových úst ,,Jak věděla že mám bratra?"

,,Také mi to bylo podezřelé." plakal stařík ,,Nejspíše to napsala, ještě než byla unesena."

,,Řekla mi jen, že jí znásilnil neznámý pachatel." rozčílil se Ryuuk ,,Proč mi tedy nic neřekla?"

,,Někdy se stává." ozval se Mizuki ,,Že když je člověk vystaven velkému, duševnímu nátlaku, ztratí sám sebe. Nepověděla vám celou pravdu, protože z vás měla strach. Bála se o svůj mladý život, a proto..tohle všechno. A pak jí trápíte hlady, a připravíte jí o obě oči."

,,Viděla to, co vidět nesměla."

,,A to vám snad dalo právo, vynést nad ní tak krutý ortel? Myslím že ne."

,,Byla to kurva!" Ryuuk vstal ,,Nic víc! Zasloužila si to, špína jedna! Myslela si snad, že mě obměkčí nějaký dopis, avizovaný mým nenáviděným bratrem? Proboha, starče! Však byla špionka! Kdybychom jí pustili, vyzradila by naše tajemství. A to jsem nemohl dopustit. Sice nevím jak poznala, že ten maskovaný hajzl byl můj bratr. Ale budiž. Doufám jestli umírá pomalou a bolestivou smrtí. Na sex však byla dobrá. Lepší jsem v posteli nezažil. Asi jsem si jí měl opravdu nechat."

,,Ale co když přežije?" pronesl stařík osudnou větu ,,Copak? Co když uteče, a ta monstra jí nezabijí? Co když jí někdo zachrání? Všude jsou nejen vlci, ale i Ninjové. Uslyší křik zoufalé dívky a..."

Ryuuk ho umlčel ,,Moc se strachuješ." podotkl ,,Je nemožné aby přežila. Ale jestli to uleví tvé duši, zítra na to místo opět zavítám. A jako důkaz její smrti, ti přinesu její hnijící zbytky. Co ty na to? Jo a ještě něco." sáhl si do kapsy ,,Tohle dej do sklenice. Jsou to její oči."

Vytáhl s kapsy tu nevábnou věc a podal ji muži ,,Tyto oči mi schovej. Někam je ulož. Je mi jedno kam. Chci mít alespoň památku. Vím zní to krutě. Ale chci mít po ní nějakou vzpomínku. A ty její oči.. Byli tak krásné. Připomínali mi dva smaragdy, jenž zářili neutuchajícím žárem. A proto jsem si je vzal. A taky musím podotknout, že jsem nezažil, dívku s krásnějšíma očima. Tato je měla věru zajímavé."

,,A proto jste jí je nemilosrdně vyjmul!"" vykřikl stařík ,,Jste tak krutý, a zlý. To nemáte ani výčitky?"

,,Proč bych měl?" zasmál se Ryuuk ,,Nemám žádné výčitky. Možná tak vztek, že už si s ní nikdy nepohraju. Ale pokud s ní něco zbude, a vlci jí plně nesežerou, pak bych si s ní ještě zadováděl. Ač by byla po smrti."

Mizuki byl z jeho krutosti překvapen. Znával svého pána velmi krutého. Ale když do jeho života padla, ta půvabná, růžovlasá dívka, jeho krutost se rázem zvětšila. Jeho nenávist k ženám se prohloubila, a prázdnota v srdci se rozšířila.

Jeho myšlenky přerušil až příchod dalšího člověka.

Překvapeně se otočil, a hleděl do tváře snědého muže, jehož výraz byl semknutý do zlé grimasy. Z jeho očí čišela nenávist, a bylo vidět že někoho hledá.

,,Pane." poklonil se ,,Vedeme nové zajatce. Muže, ženu, a malou holku. Co s nimi máme udělat?"

,,Kde jste je objevili?" zeptal se Ryuuk, aniž by se na svého podřízeného podíval.

,,Objevili jsme je v polorozpadlé chatrči, blízko vodní vesnice." obeznámil ho muž ,,Nejspíše to budou jen prachobyčejní vesničané. Ale stejně nám to nedalo. Vzali jsme je sem, abychom se přesvědčili že nejsou nijak nebezpeční. Pohybovali se totiž blízko našeho území. Ten muž to tu dost často obcházel, a ta žena taky párkrát. Mohou být ANBU."

,,Pochybuji." usmál se Ryuuk ,,Znáš rozkazy. Toho chlapa zabij, ženu dej mužům, a mě nech tu malou holku. Kolik jí je?"

,,Myslím že 14 let." odpověděl druhý muž ,,Ale není nijak pohledná, ani vyvinutá. Naopak ta druhá žena je kus."

,,Asi její matka." Ryuuk se ušklíbl ,,Ale to je jedno. Chci tu mladší, ne tu starší. Zařiď se podle toho. Je panna?"

,,Z velkou pravděpodobností ano." přikývl druhý ,,Myslím si však, že je ještě moc mladá na to aby měla pohlavní styk. Vždyť.."

Ryuuk ho chytil pod krkem ,,Ty mi nebudeš říkat co smím a nesmím! Je ti to jasné? Na to jsi moc malý sráč, aby sis mohl vyskakovat! Kdybych se tě tehdy neujal, bůhví kde bys skončil. Takže mě kurva nepoučuj. Bud tak laskav."

Po těch slovech ho pustil, a zmatený ninja zběsile popadával dech.

,,A-ano pane." vydralo se z jeho úst.

,,To holku přivedeš do mé provizorní mučírny." nařídil hnědovlasý ,,Svážeš jí, a necháš jí tam. Až si s ní pohraju, klidně ti jí přenechám, jako omluvu za to, že jsem tě málem udusil." výbuch smíchu ,,Snad si tomu rozuměl. Tak běž, a řekni někomu, ať popraví toho chlapa. Jeho ženu dej ostatním. Ty budou vědět co s ní. Nýbrž já nechci staré maso, ale mladé, křehké, růžové, dívčí které bude vonět. Jestli splníš mé rozkazy, ta dívka bude tvoje. Jestli ti tedy nebude vadit, že jí budou chybět nějaké ty končetiny. Ale bez toho se náležitě obejdeš. Tak běž. Musím si ještě promluvit s Mizukim."

Neznámý ninja se uklonil, a zmizel.

,,Ach." Ryuuk se otočil na Mizukiho ,,Pro tebe mám taky práci. Zítra ráno vyšleš nějaké hlídky, aby mi přinesli zprávy o té mrtvé děvce.!"

,,Myslel jsem že tam půjdete vy, mladý pane."

,,Nemám čas." olízl se hnědovlasý ,,Zítra se musím seznámit s mou nejnovější kořistí. Nejdříve si s ní pohraju, ale také si musím ověřit, že tu růžovlasou kurvu někdo nezachránil, ač je to nemožné. Ale ninjové z Konohy mají všude své nohsledy."

,,Stejně by jí to nijak nepomohlo." otázal se Mizuki ,,Byla dehydratovaná, zmučená, vyzáblá a bez očí. I kdyby jí našly, dlouho by nevydržela. Maximálně týden."

,,Ty jsi hloupý, starče." zavrtěl hlavou o poznání mladší muž ,,Ninjové z Konohy jsou výborní medici. Jistojistě by jí pomohli. Možná byla zraněná, dehydratovaná, a slepá. Ale můžu ti říct, že měla šanci na přežití. Je to tak 80 % že zemřela a zbylých 30 % že přežila. Je to jen ubohá matematika, a procenta. Zítra tam někoho pošleš. Je mi jedno koho. Ale pamatuj si jediné. Ta holka prostě musela zdechnout! I když, ač nerad přiznávám, že se mi po ní stýská. Po jejích sladkých vzlycích, a nádherném křiku. Ale přes to... Jsem rád že jsem jí zabil. Byla to další opotřebovaná hračka, co potřebovala vyměnit, a vyhodit. Ač jsem se jí zbavil, tak krutým způsobem. Ale ty oči.. na ty krásné oči nikdy nezapomenu. Proto jsem si je schoval na památku."

Mizuki si povzdechl.

,,Pane." dodal ,,S Vaším svolením, bych už šel. Mám ještě práci."

,,Tak běž." mávl rukou hnědovlásek ,,A už se nevracej."

,,A-ano pane." po těch slovech odešel.

Ryuuk se zasmál, a naposledy vytáhl dopis, psaný drobným písmem.

Zvědavě ho přelétl očima.

,,Takové kecy." uchechtl se ,,Prý mě mohla mít ráda. Zajímavé, vskutku zajímavé. A můj bratr tedy žije? Tak to abych ho našel. Jen o tom trochu pochybuji. Jak by mohla poznat mého bratra, když měl celou dobu na tváři masku? A nebo měla nějakou předtuchu? Kdo ví. Jen jsem rád, že chcípla. Ale po sexu s ní se mi bude stýskat."

,,Pane." někdo zaklepal ,,Zas trpíte samomluvou?"

,,Zalez ty kreténe!" zařval Ryuuk ,,Netrpím samomluvou. Jen si pro sebe povídám! A v tom je rozdíl, čůráku.!"













Layout pro Michyseji

3. prosince 2013 v 20:51 | Danae Namikaze |  Volné Layouty + objednané
Já vím, já vím, já vím. Mohlo to být lepší. -.-
Nevím proč, ale.. Bojím se že se ti to nebude líbit. A líbit nebude. A nepřetvařuj se, drahá Michyseji. :D
Pospíchala jsem, takže to přisuzuji tomuhle.


PS : Jestli to budeš chtít nastavit, bude mi ctí. A chtěla jsem se zeptat. Popisky k tomu udělat nechceš? Jestli ne, napiš mi to. :D
Snad se bude trochu líbit. A jestli ne, udělám další.

Srdce zabijáka- Recenze

3. prosince 2013 v 17:06 | Danae Namikaze |  Srdce zabijáka
Název : Srdce zabijáka
Hlavní postavy : Danae Namikaze, Hidan, Zabiják Jeff, Uchiha Sasuke, Uzumaki Naruto, Sakura Haruno, Hinata Hyuuga.
Žánr : Humor, komedie, psychologické, drama, bitevní.
Pár : Hidan x Danae, SasuSaku, NaruHina, Jeff X Danae.
Recenze : Každý jistě znáte zabijáka jménem Jeff. Muže, který se stal vrahem a násilníkem. V této povídce ho uvidíte v trochu jiném světle. Napadlo mě spojit svět Naruta, se životem Jeffa. Vím, je to hrozně nezajímavé a fádní. Ale já zkrátka musela. Jelikož je mou dosud nejoblíbenější postavou.
Danae Namikaze. - Mladá, nemrtvá kunoichi, oživená technikou Edo tensei. Přezdívaná "chodící mrtvola", s odpornou jizvou na levé tváři, kterou skrývá pod maskou.
Hidan z Akatsuki. - Druhý, osudový muž, mladé Danae. Kdysi jí unesl, mučil a krutě znásilnil. Bohužel se do ní i zamiloval. Dívka jeho city neopětovala, ač ho též milovala. Po té co jí provedl, nedokázala mu stát po boku.
Zabiják Jeff - Muž o kterém se bude odvíjet celý příběh a děj.
- Ale ted už pořádná recenze *zkráceně* : Nesmrtelný Hidan se dozví, že je Danae naživu. Neváhá ani chvilku, a rozhodne se jí najít. Aniž by jednou zaváhal, vydá se za ní, aby jí vyhledal. I kdyby to mělo znamenat, že jí opět unese, a vezme si jí násilím, jak to učinil před lety.
- V Konoze se zatím začínají ztrácet lidé, vesničané a dokonce i ninjové. Nastává panika, a jenom ti nejsilnější můžou zastavit řádění psychopatického vraha, jenž vraždí a masakruje své nebohé oběti.
První kdo odhalí děsivou skutečnost,bude právě Danae, jenž navštíví hrob své první, skutečné lásky ( Namikaze Minato ), který pro ní znamenal opravdu vše. - Kdyby někdo nevěděl. Je to 4 Hokage. Danae ho milovala a miluje navždy.
To ona spatří identitu zabijáka Jeffa, který jí posléze unese. Chce jí zabít, ale něco mu v tom brání. Možná to bude dívčin smutný, leč neštastný osud? Nebo strašlivá jizva, která na ní byla napáchána před mnoha lety?
Jak se bude vyvíjet vztah obou hlavních postav? A jak zamíchá karty, právě nesmrtelný Hidan, který se následně objeví na scéně, aby získal to, co mu bylo před lety odepřeno?

Sad

2. prosince 2013 v 22:29

Změna přezdívky. :D PS : Já vím. Vykašlala jsem se na blog. :(

2. prosince 2013 v 22:18 | Danae Namikaze
Lidi, lidi, lidičky.
Změnila jsem si svojí přezdívku. Nejsem už Kisa Namikaze. Ale DaNae Namikaze. Chápu, co tak náhle. Ale Kisa je takové..nevím. Divné? Pitomé? Chabé?
Sama nevím.
Jinak mě blog.cz nehorázně se*e! Ani si to neumíte představit.